Queg
Království Queg leží v Hořkém moří, jihovýchodně od Svobodných měst Natalských. Quegané jsou všeobecně známi pro své neortodoxní obchodní praktiky a pro svou neochvějnou lásku k moři a přepadávání cizích obchodních korábů.
V dálných dobách byl Queg Keshanskou provincií. Během války mezi Keshí a Keshanskou konfederací však Queg využil stažení větší části Keshanských jednotek a díky úspěšné revoluci si vynutil svoji nezávislost na Říši. Jazyk Quegu je varianta staré Keshanštiny, jazyk je taktéž příbuzný jazyku Yabonu a Svobodných měst natalských a velice podobný jazyku, kterým se mluví na Novindu. Ostrov Queg je vulkanického původu, z toho důvodu jsou pole nejbohaší na sklizeň západně od Údolí snů. V čele stojí rada šlechticů. Pro cizince je problémem se vůbec na Queg dostat, přispívá k tomu určitě i jejich zákon, který praví, že každý cizinec, který vkročí na jejich ostov se automaticky stává otrokem toho, kdo jej první uloví.
Nejvýznamějším a zároveň nejlépe střeženým quegským obchodním artiklem je jejich zápalný olej. Tato substance, která byla vytvořena quegskými alchymisty z nafty a vápencového prachu, který ja na Quegu v hojném množství je velmi nebezpečnou zbraní. Stejně jako v Keshi i na Quegu jsou k dispozici velké trhy z otroky - ve Svobodných městech natalských a v Království jsou obchody s otroky zakazané. Mezi další populární zbží patří obchod s mramorem.
Queg má největší loďstvo v Hořkém moři, Queg pokládá celé Hořké moře jako součást jejich “držav” a quegské válečné galéry, stejné jako quegské pirátské lodi toto opakovaně potvrzují nájezdy na Svobodná města natalská, keshanské nákladní lodě a pobřežní královská města. Království mělo vždy s Quegem podivné přátelské vzrahy, příliš mnoho pašování a útoků ze strany Quegu a příliš málo poplátku ze strany království za plavby na “quegském” moři.